Červen 2013

Přání

23. června 2013 v 15:11 Cardmaking
Je neděle, tepla ustupují a já po obědě, kdy doma je klid a ostatní členové rodiny odpočívají, se pouštím do relaxu v podobě tvorby přání.
Na první přání jsem použila peří z washi pásky, které jsme viděla na blogu Papero amo a tvořila je Olinka


a na druhé přání jsme uplatnila 20.podmínku - rozeta z sc.cz


Paříž 3.díl

11. června 2013 v 7:26 Paříž 1.5. - 5.5.2013
PAŘÍŽ 3.díl

4.6.2013 je krásná, sluncem prosvětlená sobota. Náš poslední den v Paříži. Brzo ráno balíme věci do kufru, jedeme na snídani a v osm čekáme na bus, který nás poveze přímo k Eiffelovce. Je to pro mě hodně vzrušující, páč na Eiffelovku se strašně těším, ale i zároveň bojím. Přeci jen je to už nějaká výška a s těma já vážně nejsem kamarád.
Můj cíl je 1.patro………328schodů.
Je půl deváté a mi čekáme ve frontě, trochu fouká a Kikči je chladno. Koukáme kolem sebe jek se prostor pod Eiffelovkou plní lidmi co jsou stejně nedočkavý jako my. Japonští turisté v tom vážně umí chodit, než se člověk naděje stojí pomalu u pokladny a to přijeli o dost později než mi.
Kontrola je zde velmi přísná, dvakrát nám kontrolovali batohy a tašky. Myslím, že je to dobře po tom co se děje ve světě.
Hurá kupujeme lístek a pomalu stoupáme vzhůru.


Když vylezu do prvního patra mám pocit, že už víc nedám. Vstřebávám dojmy a úžasný výhled na Paříž. No a když už jsem zde hlásím těm mojim cácorám " Holky co takhle dát i druhé patro?" Přeci jen to zas tak nebolelo a do druhého patra je to už jen kousek. Kikča nevěřím vlastním uším a po krátkém přemlouvání přeci jen jdeme dál.
No asi jsem to trochu podcenila, po výšlapu dalších schodů se ocitáme ve druhém patře cca 669 schodů a já mám nohy jak z pudingu.
Překonala jsem sama sebe a jsem nadšená. Ten výhled, tak dálka kam až člověk vidí stojí za to.


Nadšeně ukazuji Kristýnce…hele koukni tam je náměstí Trocadéro, tam jsme včera večer stály a dívaly se na rozsvícenou Eiffeloku. Dívej tam vzadu, tam je La Defénce - čtrvť 21.století a vidíš tam je zase basilika Sacre coeur…..a tak bych tam mohla stát ještě dnes a ukazovat kde všude jsme byly a co vše jsme viděly.
Jenže není čas a my holky šikovné šupeme po schodech dolů dělat úžasné fotky s železnou dámou a jak jinak lovit kešky.
Kolem poledne jdeme do přístavu, po cestě kupujeme framcouzskou palačinku s nutelou a banánem. Čekáme na výletní loď, která nás poveze po Seině. Plavba trvá něco málo přes hodinu a moje dojmy jsou takové všelijaké. No aspoň jsem si zde odpočala. Pavča jako správný Čech na palubě lodi vytahuje chleba a paštiku a já jako správná scrap žena zas foťák a dělám si snímky do alba. To by mi totiž nikdo nevěřil. Jak říká můj muž "Klasický pačtikář"



Odpoledne máme volno, naše kroky míří po nábřeží Seiny do Louvru, zastavujeme na mostě zámků, lovíme kešky, kocháme se okolím. Do muzea jako takového nejdeme, Kiki tam byla loni se školou a tak o to moc už nestojí a já ji nechci nechávat samotnou před Louvrem. Jsem spokojená i tak, je to úžasný pocit stát tam, kde se natáčel film Šifra mistra Leonarda. Pózujeme a fotíme.



Pomalu se blíží konec, poslední ohlédnutí, poslední fotka, poslední káva s palačinkou a pak už jen nastoupit do autobusu, projet se po náměstí Bastle a domů.


Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Doufám, že se vám můj výlet líbil stejně jako mě :-)

Paříž 2.díl

3. června 2013 v 11:15 Paříž 1.5. - 5.5.2013
PAŘÍŽ 2.díl



Je pátek 3.5.2013 probouzíme se do druhého dne v Paříži. Snídaně v hotelu je vážně čistě francouzská - sladká. Bagety, med, marmeláda, máslo, koláče a někde v koutku je schované i slané máslo. Káva, čaj a pomerančový džus. Po snídani balíme věci a hurá do autobuse, který nás poveze do Versailles.


Paní Lenka nám líčí barvitě historii zámku i parku a já si v duchu pouštím film "Angelika a král"……jo jo, jako malá holka jsem o tom parku snila a dnes se tam podívám. Jsem natěšená na ty zelené koberce, květiny a fontány. Je 9 hodin ráno v parku je jen pár lidí a my si vychutnáváme tu klidnou atmosféru. Lovíme kešky, baštíme dobroty, fotíme a plkáme.
Čas letí a my pomalu jdeme k autobusu, který nás ve 13hodin odváží do La Defénse. Je to úžasné moderní, nákupní a firemní centrum. Kupujeme sýry a jiné dobroty.


K obědu máme koláče a kávu………………zjišťuji, že tady vůbec nemám hlad, je tu tolik věcí, že člověk ani nemá potřebu trávit čas jídlem, ale těším se na Montmartre, kde si dáme rozpečenou bagetu.

V 16 hodin už jsme u Vítězného oblouku a čeká nás 280 schodů a výhled na celou Paříž. Já jako člověk trpící závratí se toho docela bojím, ale co, když už jsem zde tak přece necouvnu….ne. kupuji lístek pro sebe, Kikči vyjednávám dětskou nulu, aby taky měla co do deníku a hurá pomalu vzhůru.

Musím říct, že to stálo za to. Sice je zde, jak říkají u nás meteorologové, "kouřmo", ale i tak je vidět daleko, předaleko.
Jo a věděli jste, že Vítězný oblouk byl postaven roku 1836 na počest Napoleonova vítězství v bitvě tří císařů? Jestli ne, tak si z toho nic nedělejte, já taky ne. No člověk přeci nemůže vědět vše.

Necháváme autobus odpočívat, kupujeme lístky a hurá do Pařížského metra. Našim cílem je modrá linka číslo 2 a zastávka Pigalle. Jsme na Montmartru, v ulici, která je plná sex shopů a hlavně zde stojí Moulin Rouge. Pokračujeme dále až na samý vrchol, kde je basilika Sacré-Coeur. Je tu nádherně, je podvečer, všude tu jsou lidé mladí, staří. Jen tak tu sedí na schodech či trávě a čekají na západ slunce. Procházíme se uličkama, nakoukneme i na náměstí malířů, kupujeme panniny a kuřetem, pečenou bagetu se šunkou a sýrem a nasáváme atmosféru večerní Paříže.




Kolem půl deséte jsme na cestě na náměstí Trocadero a obdivujeme osvětlenou Eiffelovu věž. Ve 22 hodin začíná světelná šou.
Lehce po půlnoci uleháme do pelíšku a je nám dobře.